Až to šílenství začalo být opojné, se všemi těmi náhražkami za lásku, i ta vzpomínka se vytratila. A tak se stalo, že v jeho světě Ona nikdy neexistovala. A v jejím světě On nikdy nebyl skutečným. Jako sen, který sní už jen tichá duše. A pramen lásky vysychal a jednoho dne ho už nebylo čím nahradit. Ona padla na úplné dno. A když přišel a chtěl znovu bojovat, chvíli bojovala, ale jako by tím zabíjela sama sebe. A pak už se nebránila, už nic nevracela. Neměla nic, čím by ho oslnila, žádná pozlátka, žádnou zářivou osobnost, byla prázdná a děsivě nestabilní - jako černá díra před zhroucením. A to byla ta změna, která znamenala obrat. Už neměla perlové náhrdelníky a honosné šaty, nebyla ani uznávaná válečnice, neovládala žádnou temnou magii, nevládla exotickým koloniím, nemanipulovala mocnými tohoto světa, na jejím účtě nebyly žádné cifry, nevlastnila celá města, žádní muži ji neleželi u nohou, žádné ženy ji neuctívali... A čím více jí dával najevo, jak je ubohá, tím více byla u boha a už netoužila po ničem jiném než Souladu. A čím více ji neviděl, tím více toužila uzřít sama sebe. Svět již nebyl jejím hřištěm, vydala se do hlubin své Duše.
On jí stále nepoznával, v očích měl jen šílenství tohoto světa a přes něj už nic jiného nemohl vidět. Ona pocítila jeho strach a dotkla se jeho duše. A vzpomínka se vrátila a začala ji měnit. Pro něj. Ona mu nemá co nabídnout ve vnějším světě, ale je jeho duší a je ochotná vyčkat třeba další tisíce let, až se rozhodne ji spatřit. Ona si je vědoma toho, že musí nalézt všechnu svou sílu a víru, aby začala zářit a v té temnotě kolem, On ji bude moci spatřit, Bůh mu pošeptá její jméno a on si vzpomene. A ta vzpomínka je povede Domů. A do té doby - ona ví pro co roste a sílí a to jí dá víru v lásku a boha a schopnosti činu.
Ona nevěděla, že si ji také pamatuje, hledá ji - po celém světě, celé eony let - je zoufalý a vlastně všechno, co kdy dělal, bylo buď aby ji našel, nebo aby zapomněl - podle míry jeho víry a zoufalství. A tváří v tvář jejímu šílenství ji nikdy nemohl vidět. Ale to se mění... ona už prosvítá pod povrchem a on si toho je vědom a šepot tohoto světa šeptá píseň Návratu.
A čeká je dlouhá cesta, protože v jejich duši je uloženo mnoho bolestí. Budou stále pokoušeni sklouznout do starých kolejí, ale chtějí-li dojít na jiné místo, musí jít jinými cestami. A možná pak - pak si vzpomenou, kým byli ještě před tím, než přijali býti Leviathanem a Lilith, a příběh se začne psát o prvních řádků.
