Soulfiction - příběhy duše

Princip Lilith, nespoutané a nespoutatelné, která opustila ráj, protože odmítla být podřízená Adamovi. Ona byla stvořená spolu s Adamem, nikoliv po něm a z něj jako Eva. Odtud potlačená touha každé z nás být "obyčejná lidská dívka", vědomé uspání vláken DNA - výměna vědomí za návrat do ráje, falešného království lásky - "potom mě nebude už odmítat". Zrazení božské Lilith v nás. Lilith je jediný princip na Zemi, který je ochotný čekat na probuzení síly a nezávislosti v "Adamovi" třeba věčnost. Ovšem je doprovázen hlubokou touhou nebýt na Zemi - bolest z odmítnutí. Jediné vysvobození je vystoupit z role oběti, díky níž odevzdáváme vlastní sílu. Odseknout se od vlastního démona, znamená sestoupit do pekel a být sedmkrát svlečeni jako nebeská matka Inanna na své cestě do podsvětí. Inanna sestupovala dolů z touhy po moci, její utrpení jí však způsobilo nebývalou transformaci - o tom všechny cesty do temného nitra jsou, nezáleží na důvodech, s jakými tam sestupujeme, vždy vyjdeme silnější a krásnější. Ten, kdo vás nejvíc sejme, je Vaším největším spasitelem. Tak tomu je. Hořký konec. Sladký začátek. Anebo jen další cyklus spirály... A ještě kdysi dávno před všemi "bohy" tu byla Tiamat, dračí bohyně chaosu, personifikovaná síla Oceánu. No, řekněte - to musel být Chlap, který jí zkrotil, musel mít trpělivost a být nekompromisní tak, že i ona nepoddajná a bouřlivá v jeho náručí zjihla...

Sex jako prostředek spojení s božským principem, obnova vědomí. Je to energie, ze které pocházíme. Potlačením této touhy po spojení se stáváme schizofrenními jedinci s pocity viny. Vyhnání z ráje.

Oidipovský komplex - láska boha ke svému stvoření, touha stvoření splynout se svým stvořitelem.

Mužský princip je Lilith fascinován, je k ní přitahován, neboť mu zrcadlí všechny jeho slabosti, dokáže ho zasáhnout na nejslabších místech. Lilith je pokušitelka, přitáhne takového muže, který chce růst a dá mu ochutnat jeho vlastní zbraně. Vede ho k návratu krále, je to múza, je to anima, je femme fatale v pravém slova smyslu. Je to bohyně, která se vrací na Zem, aby nastavila opět rovnováhu. Je ve vědomí každé ženy, která ji tam pustí. Která má dost odvahy podívat se do temných koutů své duše a navždy osvětlit, co bylo skryté. Ať je muž jakkoliv odvážný, vždycky nakonec zatouží po Evě, pomíjivém lidském principu, ta mu dá podřízenou lásku, péči - muž se vrací ke své závislosti. V každé z nás je ona Lilith, zrazená a odmítnutá pro to, čím je, a zneužitá, protože se k ní On pořád vrací, neboť je k ní přitahován, a drancuje její duši. Tohle trauma se táhne mnohými příběhy a mýty. Nejlépe si můžeme představit žárlivost z Héry, jejíž choť Zeus neustále chodil oplodňovat lidské ženy.

Nenávist ženské podstaty k Otci za to, že musíme žít v patriarchálním světě plném nerovnováhy a boje reprezentovaná hlubokým výkřikem z temnot naší duše, výčitkou "Jaks mi to mohl udělat?". No, domluvili jsme se tak, nelze protestovat.

Když se Lilith ocitla sama bez Adama, projevila se v ní touha tvořit bez přítomnosti mužského principu, prozkoumat princip tvoření (ženy podnikatelky, matky samoživitelky atp.), čímž dochází k narušení rovnováhy (tak trochu smlouva se Satanem, protože tenhle týpek podporuje vše, co odporuje zákonum univerza, a tohle se mu hooodně líbí) - a tak se žena stává terčem mužské síly, aby byla pokořena. Toto je reprezentováno mýtem o Matce Sofii, která navštívila Zemi v lidském těle, byla znásilněna a uvězněna. Toto pokoření skrze pád do hmoty (tělesné zneužívání, duševní ponižování) ji však dalo tolik poznání a vhled do mystérií univerza, že se vrátila na nebesa ještě více božská.

Lilith může Leviathana milovat jak chce, ale stejně nakonec pro-zradí jeho plány a postaví se proti němu, protože božský řád je nezpochybnitelný, jsou na Zemi tací, kteří se ho stále snaží přizpůsobit svému pojetí. Ovšem je tu mnoho inkarnovaných strážců nebeských zákonů, kteří přicházejí obnovit divine laws neboli cosmic order. Žalm 101-3: I will set no wicked thing before mine eyes: I hate the work of them that turn aside; it shall not cleave to me.

Je to pořád o tom samém: deaktivovat bojovníka (smířit Lilith) a proměnit jej v rebela (obnovit zdravé hranice). Z Lilith se může stát Marie, nebeská milostivá matka, lusknutím prstů, někde uvnitř ale v nás stále zůstává rebel, ta temná. Nejdřív musí být Lilith vypuštěna z vězení, kam jsme jí v tušení pochybné a zpochybnitelné morálky, zavřeli. Až bude poznána a přijata, bude moci se transformovat. Rozpustit hranice mezi obětí a pachatelem, rozvzpomenout se, jakým principem jsme byli ještě před tímto Pádem. Žena ještě nepřekonala trauma ze zajetí v materiálním světě, je pomstichtivá a bojovná, což způsobuje strach v muži, ať vědomý či podvědomý, a tedy i touhu ženu spoutat.

Celý listopad do mého vědomí pronikají vize z naší pozemské historie (příběhy s podtitulem Co v učebnicích určitě nenajdete), z intergalaktických misí mého vyššího já, ze všech 13 center mé nadduše. Z psychologického hlediska patřím do blázince - mám schizofrenii, z lékařského na operační stůl - nejspíš krvácím do mozku, což mi způsobuje halucinace. Už k tomu nepotřebuju ani tu alfa hladinu, můžu pít alkohol, jíst maso, dýchat chemtrails, jsem ve vizi pořád. I vy tam jste, jen možná nevíte, jak se dívat. Jsem tu a jsem ve vizi, mám prostě hodně bujnou fantazii (a kdo dával pozor, ví, že La Phantasía je branou do světů nepoznaných). Listopad je hold asi takový. A tak vám brzy povím další příběhy, sama vlastně nevím, co jiného s nimi mám dělat než vyprávět... Dokonce jsem objevila i název pro takový žánr, jmenuje se to soul-fiction...

Kometa Ison (Is-on, I-son) aktivuje spící informace (vzpomínky) v DNA. Najednou není vůbec jisté, kdo je pachatel a kdo je oběť, všichni jsme vším, jsme nechutně přeplácanej informační koktejl. Nebo teda aspoň já si tak připadám... Řekla bych, že je to blbej vtip, ale není. Loni v tuhle dobu jsem prožila pád Atlantidy, nejprve v roli oběti, poté viníka. To mě dost zmátlo. Jak jsem mohla být na stejném čase dvakrát? Dneska už tomu rozumím. Já nevím, jak to máte vy, ale v mé DNA je obsaženo několik různorodých informačních vláken našich předků. Tož tedy mám vzpomínky Anunnaki, plejádského rodu s reptaliánskou DNA, samostatně i reptaliánskou DNA (to je ta psychopatická část, která je schopná se odpojit od emocí morálního centra, ne - to není vtip, nedávno jsem si to vyzkoušela), homo erectus i jeho geneticky upraveného následovníka - člověka dnešního typu, dále tam mám dragon people a snake people, kteří obývali planetu před příchodem rodu Anu - kdo měl Ayahuascu, pochopí frekvenci, o níž je řeč (dalo by se vyjádřit spojením "ze-mě až na dřeň"). Jsou tam i další, ale ty zatím "nevidím". Většinu toho nejsem schopná dát do slov, jsou to obrazy, pocity. To se týká prvních sedmi center - těch zemských. Pak tu máme ještě dalších šest galaktických, a to už je úlet, přátelé :)

Bitvy, které se v historii Země udály na vnějších rovinách, se nyní odehrávají v nás. Jaký to dokonalý plán. Každý se musí poprat s lidskou karmickou zátěží sám, v sobě. Druzí jen nastavují zrcadlo, spouští vlnu procesů a emocí, abychom se dostali do nejhlubších rovin našich dávných traumat, řekla bych rodových, ale jde o ty základní prasíly, jež ovládají tento svět - zrada, manipulace a násilné uchvácení.

Koncept karmy a minulých životů, lekce 1 - velmi zjednodušeně

Že nemáme karmu? Ale prosím Vás, tak co tu ještě děláme, proč se pořád mácháme v nějakých s*ačkách? :) Ony se ty planety a energie točí pořád v obdobných cyklech (jak nahoře, tak dole), i když ve vesmíru se pořád pohybujeme dál a dál (nebo blíž a blíž), pohyby jsou stejné, jako dráhy našich myšlenek. Karma je opakující se princip, nic víc, nic míň. Je to způsob reagování na podněty (energie) - následek je zároveň příčinou i výsledkem našeho myšlení. Podněty přichází pořád stejné, protože myslíme stále ve stejných vzorcích. Hledat nový způsob reakcí je obtížné - protože jak můžeme najít to, co v nás zatím neexistuje? Jedno-duše - musíme se stát stvořiteli - vytvořit nové.

Naše DNA obsahuje informace mnoha ras, které pobývaly na Zemi. Geniální plán. V jednom těle je stvořitel i jeho dílo, matka a její syn, otec a jeho dcera, manipulátor a manipulovaný, dobyvatel a podrobený, násilník a oběť, lovec a jeho cíl, zrádce a podvedený. Jdeme v jejich stopách, opakujeme stejné chyby, až nás ten vnitřní boj unaví, smíříme se, nic jiného nám nezbude. Jsme jeden velký pytel informací, ze kterého se čeká, co vypadne a jak to ovlivní kolektivní vědomí, které rozhoduje o budoucnosti našich dní... jsme teď v kontrakcích, které nás dusí našimi vlastními strachy z opakovaní chyb. Strážce času ukazuje každému z nás, které vzorce to jsou.

Minulé životy neexistují, jak by mohly, když neexistuje čas. Já, tvořitel, je vytvářím jako předobraz v rovině psyché, nebo - pokud už je někdo jiný vytvořil (a popsal třeba v nějaké knize) - napojím se na již existující popis zaznamenaný v Akáše, informačním poli Země. Energie přitahuje energii, každá situace nese vzorec a my můžeme putovat informačními záznamy a vyhledávat ty s identickým scénářem - a tím je zároveň tvořit, upravovat. Vše se děje paralelně. A to zcela z prostého důvodu - abychom pochopili současnou fluktuaci energií v našem životě, abychom pochopili současnost - která jediná je schopná nést jednotku času a prostoru - časoprostor, ve kterém existujeme. Nemusíme vstupovat do těchto rovin, na svých rodičích můžeme přesně vidět vzorce, které máme řešit, vidět, že karma je jen opakování způsobů chování, které máme uložené v DNA... už bych se ráda soustředila na vizi své budoucnosti, než byla spoutána řetězy minulosti... ale má duše se pro to ještě nerozhodla, chce vidět všechny perspektivy, ještě chvíli se budeme rochnit v galaktických příbězích tohoto univerza.

Karma (i karmičtí mistři) pracují na konceptu vinny ("na věky věkův budeš upoután v tomto konceptu utrpení" - jenže čas neexistuje, bejby - řekla Anamel a rozkopala Satanovi jeho přesýpací hodiny, ve kterých byla uvězněná její duše). Jakmile vinu zpracuješ, ovládneš svoje myšlenky a podvědomí a naplníš všechny úrovně vděčností a pokorou za zkušenost/poznání, už ani karmičtí mistři nad tvým osudem nemají vládu...